Přírodní katastrofy – PROČ?

Přírodní katastrofy - PROČCo se to tu děje?

 

Pravděpodobně sis všiml, že v poslední době vypadá planeta Země jako by se měla rozpadnout. Téměř každý týden slyšíme zprávy o nových zemětřeseních, požárech, záplavách či tornádech, které ničí majetek a vyžadují si stovky, dokonce tisíce životů. „Každým krokem se zvětšuje mezinárodní chaos,“ píše Tina Brownová, šéfredaktorka časopisu Newsweek. „Copak se svět zbláznil?“ ptá se1.

Jistě se shodneme, že sledováním večerních zpráv pravdivou odpověď nenajdeme. Věřme tomu nebo ne, jediné místo, na které se můžeme obrátit pro aktuální, 100% spolehlivé informace o tom, proč se zdá, že tyto katastrofy každým dnem po celém světě narůstají na četnosti a intenzitě, je starodávná kniha, jejíž tajemná proroctví přesně popisují naši generaci.

Jedná se o poslední knihu Bible: Zjevení. Všimni si, jak jsou v této knize popsáni nebeští andělé, kteří – těsně před druhým příchodem Ježíše Krista – zadržují zkázu celého světa: „Potom jsem uviděl čtyři anděly stát na čtyřech úhlech země a držet čtyři zemské větry, aby vítr nevál na zemi ani na moře ani na žádný strom. A uviděl jsem jiného anděla, jak vystupuje od východu slunce a má pečetidlo živého Boha. Mocným hlasem zvolal na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi a moři: ‘Neškoďte zemi, moři ani stromům, dokud neoznačíme otroky našeho Boha na jejich čelech!’“ (Zjevení 7,1-3)

„Čtyři zemské větry“ reprezentují světové konflikty, války a zvláště přírodní katastrofy; a zmínění „čtyři andělé“ zde představují dobrovolné síly milujícího Stvořitele, který dokonce i nyní brání veškerým silám zla, aby se utrhly ze řetězu. Ale čím jsme blíže tomu „velkému dni“ všemocného Boha (viz. Zjevení 6,17), tím více tito nebeští strážci začnou povolovat toto pevné sevření satanem podnícených sil zla, zkázy a smrti. Toto je skutečný důvod, proč jsou smrtící katastrofy stále častější a intenzivnější.

Jedna vnímavá křesťanská spisovatelka toto komentuje: „Ochraňující Duch Boží se již nyní více a více vzdaluje od světa. Vichřice, bouře, nepohoda, požáry, povodně, velké katastrofy na moři a na zemi následují rychle za sebou. Věda se pokouší to všechno vysvětlit. Avšak znamení kolem nás, jichž neustále přibývá a ohlašují brzký příchod Syna Božího, jsou připisována všemu možnému, jen ne té skutečné příčině. Lidé nejsou schopni rozpoznat hlídkující anděly, kteří drží ty čtyři větry, aby se nerozpoutaly, dokud nebudou zapečetěni služebníci Boží. Když ale Bůh rozkáže svým andělům, aby větry uvolnili, pak nastane válečný ryk, který nedovede popsat žádné pero.“2

Toto výborně vysvětluje daná fakta. Univerzitní vědci mohou nabídnout jiná vysvětlení, ale pravdou zůstává, že čím dál početnější „katastrofy na moři a na zemi“ nám odhalují, že „ochraňující Duch Boží se již nyní více a více vzdaluje od světa“. Ale proč? Co lidstvo dělá, že Tvůrce nebe a země musí odejmout svoji ochranu těm, které stvořil, které miluje a které se snaží zachránit? Odpověď může být překvapivá, avšak jednoduchá. Na každém kontinentu, v každém smogem zamořeném městě a na každém tropickém ostrově, napříč hlubokými vodami modrého oceánu, porušuje nyní velká většina hemžících se obyvatel země otevřeně, lehkomyslně a ustavičně – beze strachu z věčných důsledků – Desatero přikázání, které, jak Bible říká, byly původně napsány „Božím prstem“ (Exodus 31,18) na dvou kamenných deskách. „Nezarmucujte Ducha svatého Božího,“ napsal Pavel v Efezským 4,30. Přesto však dnešní bezbožné, lehkovážné a párty-milující zástupy dělají přesně toto 24-7. To je skutečným důvodem, proč Bůh stahuje svoji ruku.

Zde je Desatero přikázání popsáno ve zkratce hovorovým jazykem:

Miluj Boha.

  1. Dej Boha na první místo.
  2. Neuctívej modly.
  3. Měj v úctě Boží jméno.
  4. Svěť sedmý (sobotní) den.

Miluj bližního svého.

  1. Cti svého otce a matku.
  2. Nezabíjej.
  3. Nesmilni.
  4. Nekraď.
  5. Nelži.
  6. Nezáviď. (Exodus 20,3–17)

Podle Boží knihy, je porušování Desatera přikázání hříchem. „Hřích je porušení zákona,“ prohlašuje Jan (1. list Janův 3,4). I přesto „tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna“ (Jan 3,16), aby podstoupil úplný trest za porušení tohoto zákona na krutém kříži namísto nás. „Kristus zemřel za naše hříchy“ (1. Korintským 15,3), to jsou DOBRÉ ZPRÁVY Z NEBES. Pokud jsme ochotni se přiznat, litovat a mít víru v Ježíše jako našeho zachránce, pak „On je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti.“ (1. list Janův 1,9). Ti, kteří toto dělají v nynější době konce – tím prokazují svoji věrnost každého z Desatera přikázání – a obdrží pečeť „živého Boha“ na „jejich čelech“ (Zjevení 7,2.3). Budou také dokonale ochráněni, až budou „čtyři zemské větry“ plně uvolněny a „Ďábel a Satan“ (Zjevení 12,9) převezme plnou kontrolu.

Jak kruté a zničující jsou masivní zemětřesení, vražedné tsunami, nezastavitelné požáry, rozvodněné záplavy a hrůzu nahánějící tornáda, a i přesto má Bůh záměr nechat tyto noční můry likvidovat Jeho svět. Ve zkratce, Bůh se zoufale snaží získat naši pozornost. „Kaj se!“ zní Jeho naléhavé volání uprostřed bouře. Přesto jen hrstka poslechne. Pečlivé studium knihy Zjevení naznačuje, že upřímní, přesto svedení náboženští vůdcové, špatně vyloží tyto události a budou tvrdit, že: „Bůh trestá lidstvo kvůli tomu, že odmítlo světit neděli,“ a to i přesto, že Desatero přikázání jednoznačně označuje „sedmý den“ (sobotu) jako pravý den odpočinku. Pokud bys někdy slyšel takovou interpretaci současných událostí, nenech se tím oklamat. Přečti si Exodus 20,8-11 a Zjevení 14,12. Bible zjevuje pravdu.

V neděli večer, 8. října 1871 kázal obrovskému zástupu v Chicagu slavný evangelista D. L. Moody o naléhavosti rozhodnout se pro Ježíše Krista. „Teď je vyzvi k rozhodnutí!“ znělo naléhavé volání Ducha svatého ke kazateli. Avšak Moody zaváhal. Místo toho řekl fascinovaným posluchačům, že by je rád příští týden vyzval k rozhodnutí. Tento dav se již nikdy nevrátil. V průběhu poslední písně se ozval zvuk sirény, která oznamovala, že propukl Velký Chicagský požár. Hořel celé dva dny a zabíjel po stovkách. Jak si Moody později přál, aby tu výzvu vyřkl.

Drahý čtenáři, smrtící katastrofy mohou zasáhnout prakticky kdykoliv. Zítra již můžeme být mrtví.

Přesto v bouři zármutku a ztrát na životech Bůh trpí také, stejně jako trpěl, když Jeho vlastní Syn zemřel na kříži. Pro naše povzbuzení, Jeho Slovo zaslibuje, že jednoho dne – až odporný zápach hříchu navždy vymizí – „smrti již nebude, ani žalu ani křiku ani bolesti již nebude, neboť první věci pominuly.“ (Zjevení 21,4)

Především se ujisti, že nepropásneš nebe. Dnes si vyber Ježíše Krista!

 

 

—————————————————-

  1. Newsweek, 28. březen 2011
  2. Svědectví pro církev, Ellen G. White, sv. 6, str. 408, nakladatelství Pacific Press, Mountain View, CA (1941)